VIII.kapitola

25. května 2008 v 13:28 | Momo =o) |  Prokletí potomstva
Dojatá krásnými komentáři a zhnusená psaním seminární práce na téma sekty a jejich nebezpečí jsem se rozhodla pro napsání další kapitoly. Možná se na ní projeví moje pocity, které jsem nabyla při čtení o satanistech a o některých pravidlech různých sekt (například Moonisté a jejich svatby…) tak to prosím berete z nadhledem. Dozvíte se, kdo to ležel na ošetřovně a co se vyřeší, jinak je to spíš taková vsuvková kapitola, šlo by to jinak ,ale tohle je asi lepší. Tak příjemné počtení a pěkně prosím smutně koukám, zanechte komentář =o).
Momo

Annelis chvíli jestli se jí nezhoršil zrak při tom pádu, ale to co vykukovalo z pod peřiny ji stoprocentně přesvědčilo. Vlastně si to myslela dávno a tak trochu doufala, že to bude iniciovat, ale přece jenom znaly dlouho, byly spolu na pokoji, ale moc se spolu nebavily.
To nemůže být, třeba to nebyla ona. Ale kdo jiný, že by jí to konečně došlo? Že by si uvědomila, ale proč jí to trvalo tak dlouho? Jak bude reagovat? Mám začít, nebo jindy?
Miliony otázek měla Ann v hlavě, ale ty rudé vlasy vykukující zpod peřiny jí donutily jednat.
"Ehm, Lily?"zeptala opatrně.
"Hm?"ozvalo se jen zpod peřiny.
"Já jen jestli si vzhůru, víš zdálo se mi, že sem tě slyšela vzlyknout, když tady byl James."začala opatrně Annelis.
"To se opravdu zdálo, užívej si toho že žiješ. Toho že tě mají všichni rádi. Já viděla Siriuse, Jamese, Remuse, Mandy, tvojí mamku a hodně ostatních, jak se tady neustále točili. Kluci tady byli ve dne v noci. Proč? Co jsi tak skvělého udělala? Máš prostě štěstí seš krásná, milá, inteligentní…"začala Lily, ale Ann to nemohla poslouchat.
"A ty nejsi, máš všechno co já a máš Jamese, on tě miluje, ale ty si jak led. To je jediný rozdíl mezi námi, nevím asi se bojíš protože Jamie je kamarád Siriho a ten je sukničkář jak Cassanova, ale on takový není. Viděla si někdy Jamese s dívkou?"nedala se Ann.
"S tebou, jste spolu pořád a před chvíli, jak tě objímal!"
"Panebože Lily, byl rád, že jsem se probudila. My spolu nic nemáme jsme jako sourozenci, oba jsme jedináčci a já vždycky chtěla bráchu a Jamese tak beru. Prober se holka, on je skvělej a žije jen pro tebe. Dej mu šanci Lily prosím, já vím že se bojíš, ale udělej to a nebudeš litovat."
"Asi jsem pitomá viď?"ozvala se Lily a po tváři jí stekla slza, která za sebou nechala mokrou a slanou slzu, Lily si jí nevšímala a sledovala Annelis, "já si myslela že spolu něco máte, že James, teda Potter, sakra vždyť je to jedno, že spolu chodíte. Vím, že ty se spíš díváš po Blackovi a netvař se že ne, ale prostě já se soustředila na Jamese, vždyť já ho. Proboha já si myslela ,že to není možný, já ho MILUJU."zašeptala Lily a lehce se usmála.
"Vidíš, nic to nebylo. Proč sis to nepřiznala dřív?"usmívala se Annelis a měla slzy na krajíčku.
"Díky, já nevím co bych ti řekla. Byla jsem slepá a hluchá, vím že ses mi to snažila říct už dávno, a teď vím, o co jsem přicházela. O skvělou holku a báječného kluka. Proč jsem taková husa Annelis?"
"Víš co sežeň si oranžové šaty a na ples jdi za laň, teda jestli nebudeš tančit v té praštěné soutěži. A Jamese nech na mě, udělám z něj jelena, prostě vydrž těch čtrnáct dní do plesu a připrav se na jeden z nejlepších dní ve svém životě, věř mi Lily."vychrlila Ann nápad, který chtěla realizovat už dlouho a netušila, že to půjde tak lehce.
"Věřím ti!"ty dvě slova z nich udělali přítelkyně a potvrdili budoucnost vztahu Lily a Jamese, Lily ale ještě neskončila, "a co ty, víš asi bych ti to měla říct. Viděla jsem vás, tebe a Siriuse, proč tomu nedáš volný průchod?"
"Asi bych měla viď, hele Lily James není sukničkář, ale Siri je na tom se nic nedá změnit, prostě to tak je a á se bojím ,dokonce si troufnu říct, že oprávněněji než ty."ozvala se Annelis. Ale Lily neunikl zamilovaný pohled, který měla v očích.
"Já tě chápu, ale zkus to. Na plese stejně jako řeknu Jamesovi co k němu cítím, ty to řekneš Siriusovi. Teda jestli to nestihnete dřív, v co doufám. Nečervenej se, bereš ho víc než Jamese, sama si řekla, že James je jako bratr, ale o Siriusovi jsi to neřekla, tak co já už se přiznala a co ty?"rozjela se Lily a převzala Anninu funkci dohazovačky.
"Hele, tobě nějak rychle otrnulo, ale…" začala Ann.
"Ale?"
"No já nevím, víš Lily, já vážně…"snažila se vykroutit Ann, Lily ji však prohlédla.
"No tak."popostrčila jí …
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maggie maggie | Web | 25. května 2008 v 19:29 | Reagovat

jééé!!:))fakt parádní kapitolka a celkově tahle povídka...:))strašně se mi líbí vztah mezi ann a pobertama, fakt nádhera!!:))

jsem ráda, že jsem konečně měla chvilku čas, abych si to přečetla..:))píšeš skvěle, tak nějak originálně...:))

tak doufam, že brzy přibude další kapča...:))

2 Hope Hope | Web | 25. května 2008 v 22:39 | Reagovat

krásná kapitola :o) jsem zvědavá,jak to bude pokračovat ;o)

3 Elisabeth Elisabeth | E-mail | Web | 26. května 2008 v 17:35 | Reagovat

Ahoj... chtěla jsem ti odpovědět na tvůj dotaz, zda-li se nechci spřátelit... ráda se spřátelím... :-)

4 jayne jayne | Web | 27. května 2008 v 14:40 | Reagovat

nádherná kapča..prekrásna..teším sa na ďalšiu..rýchlo prosím :)

5 barbora barbora | 27. května 2008 v 18:59 | Reagovat

:D supeeeeeeeer:D aj ked skoda, ze tam nie je siri:P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama