III.kapitola

15. března 2008 v 21:00 | Momo =o) |  Prokletí potomstva
Zatímco jsem ležela v posteli s horečkami docela jsem si do detailů promylsela dalších asi 5 kapitol… Takže teď přenesu své "úžasné" nápady do kompu, jedničky a nuly vám přináší strašnou kapitolu, která je absolutně nudná, jako vždy…Jo a jestli to dočtete nechte tam aspoň koment…

"Neměli jsem usnout na vavřínech. Tohle se nemělo stát, vždyť jsme v podstatě nic neudělali, a já už vůbec ne, vážně, máme tři dny do famfrpálu a já nejsem na tréninku. Siriusi ty seš takový pako, říkala jsem ti, ať zavřeš ty dveře, neee, to bys nebyl ty abyses neotáčel za tou blbkou z Mrzimoru co měla sukni tak krátkou, že si všichni mohli prohlídnout ty její bombarďáky s prasátkama. Mno koho by to zajímalo, jenom tebe."
"Ale já.."
"Buď zticha," nenechala se Annelis, která byla na plno rozčílena rozptýlit ze svého monologu. "vlastně ti ani nemám co říct, byla sem tak blbá, že jsem se do něčeho pouštěla."
"Příště se to nestane." Snažil se zklidnit rozčílenou spolužačku Sirius.
"To máš pravdu, žádný příště totiž nebude!" odvětila jednoduše Annelis.
"Promiň je mi to líto, nechtěl jsem tě namočit do průšvihu, prosím už nekřič" zkusil to Sirius jinak, to zabralo. Annelis neměla slov a jen na něj nevěřícně zírala. On Sirius Black, který se omlouval jen zřídka před ní klečel a prosil.
"Mno dobře už jsem v klidu, ale naštval si mě Blacku!"
"Promiň Annelis, máš pravdu, ty bombarďáky byly strašný." Mohl si oddechnout, vypadalo to, že zbytek trestu by mohl být v pohodě, možná zábavný. Annelis znal dlouho a vždy ji bral jako kamarádku, když ale vešla do jejich kupé letos nemohl uvěřit vlastním očím. Vzpomínal si na tu malou dívku s hnědými vlasy z prvního ročníku. Teď z ní byla krásná vysoká a štíhlá dívka, hnědé vlasy ji splývaly až k pasu, ale toho si nikdo nevšiml protože je měla věčně spletené do hrubého copu. Její přítomnost se pro něj stala běžnou a všeobecně byl na přítomnost krásných dívek zvyklí, ale teď to bylo něco jiného, byla pro něj moc cenná a v téhle podzemní učebně se cítil nesvůj nebylo to zimou, ale její přítomností. Nebyl však schopen pochopit co se s ním děje.
"Ale bylo to zbytečný!" stála si na svým Ann.
"Máš pravdu, bylo by to Luciusovi slušelo, dokážeš si představit, že by měl hlavu veverky? Ježiši sem pitomej, proč jsem nezavřel ty dveře, kdybych to udělal Filch by si nevšiml toho, že tam děláš ten upraveném mnoholičitej lektvar, stejně tě obdivuju, že ses do toho pustila, seš zlato, takže tady si sedni, já si uklidím co jsem si zasvinil…" ukončil svůj vyčerpávající projev Sirius a popadl Ann do náruče.
"Ale nech toho já ti pomůžu uklidit to tady bude v pohodě, vždyť to má tak 2 na 3 metry to bude hned." Nenechala Annelis Siriuse ve štychu. Vlastně měli štěstí, že si pro ně stihla trest vymyslet profesorka McGonagollová, protože trest například od Křiklana asi byl trochu přísnější. James měl štěstí, že byl v době jejich polapení v jiných místech než tihle dva. Tak Annelis se Siriem uklízeli, přerovnávali, vyhazovali a dobře se bavili.
"Chytej!" vykřikl nečekaně Sirius a hodil po Annelis pavoučka, který se snažil utíct, čekal že mu Annelis začne nadávat do pitomců, ale
"Ten je krásnej, díky." Uslyšel Annin hlas jakoby z jiné planety, mozek se mu začal zapařovat, co si udělat, aby se mu kolem toho krku vrhla?
Ale Sirius co to je za nápady ozval se mu červíček v hlavě Copak jsi před chvílí netvrdil, že se nevyznáš sám v sobě, a najednou jakoby tě osvítil duch svatý. Máš chlípný nápady s dívkou, které vděčíš za víc než si jsi ve svojí hrdosti přiznat, seš na ní docela závislej, ale možná že to, že si se do ní zabouchnul znamená, že na ní chceš být z části závislej pořád, chlapče to by ses musel trochu víc soustředit na ní a ne na každou sukni, Casanova, Don Juan, děvkař, sukničkář, to jsi pro hodně lidí, pro ni jsi přítel, ale dokážeš okolí, že si jí hoden, že nejsi jen to za co tě mají, že si schopen LÁSKY…Sirius se zarazil uprostřed pohybu, konečně našel poslední část skládačky, jen si nechtěl přiznat, že jeho city k Annelis jsou jiné, že jejich vztah by nemusel být jen kamarádský, ale jak, co když i pro ní je jen kluk, který může mít každou, na kterou si ukáže?
"Tak hotovo, myslim si, že mamce to bude stačit." Vyrušil ho z jeho myšlenkových pochodů ten důvěrně znám%
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ira Ira | 16. března 2008 v 14:45 | Reagovat

Paráda =)

2 Katenka Katenka | E-mail | 25. března 2008 v 19:24 | Reagovat

piš piš piš piš piš piš piš je to hustý a úžasný a chybí ti ten krásnej kousek věty.........

3 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 1. dubna 2008 v 22:16 | Reagovat

nestíhám takže se ke čtení dostávám trochu pozdě, ale přece. Začíná se to zajímavě rozjíždět, hned jdu na pokráčko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama